Aka
No
sleep, no
sleep, no
sleep,
repeat
aka Just tonight, we've got everything aka fašistivaly 3x02
Je listopad, čas
vytáhnout sněhule a hubertus. A taky skoncovat s létem. Taky si
chci konečně přečíst Radův report na musiczone.cz, který jsem
se zapřísáhl nečíst, dokud nesepíšu svůj deníček, abych moc
neopisoval.(Hezké to má, chlapec)
Tak takové to tedy bylo.
I.
Přístup „já jdu na
ten postpunk, na Kurta kašlu“ se změnil v „ty vole, to hrajou
holky, tak to nevím“. Genderově nefér, ale nakonec holky
vyhrály. A lidi, co šli na SAVAGES, taky. I přes nachlazení
Jehnny Beth, suverénní, s prstem v nose. Nejlepší začátek OFFu,
co pamatuju, páč Toro Y Moi mě nebrali a Glasser byli jen
příjemní. Fér. CONVERGE byli celkem sranda, popíčkovej začátek,
všude světlo (hráli v sedm, což není nejlepší čas pro
vymítání démonů), ale taky mě celkem nadzvedli, jelikož prý
/to už jsem tam, myslím, nebyl/ prohlásili „další věc
věnujeme našemu kamarádovi, který sedí ve vězení v České
republice za něco, co neudělal.“ Což
Randy Blythe oslavil
patrně další porcí tvarůžků. Před Chromatics začlo solidně
pršet, takže stan byl narvaný, ani jsem se tam nezkoušel dostat,
místo toho posloucháme zvěsti, že jsou Češi moc hlasití,
tvrzení oslavuju hlasitým smíchem. Rado oplácí tím, že Poláci
jsou antisemiti. Hehe. ANBB aka fritz disko. Super to bylo. Blixa je
pán, přesto chvíli před koncem mizíme, procházíme kolem DEATH
IN VEGAS, kteří zněli skvěle, tak třeba jindy jinde. KING
CREOSOTE &
JON HOPKINS udělali příjemnou desku, jenže tady byli v programu
trochu nešťastně. Před Joshem a souběžně s Charlesem Bradleym.
Plán byl jasný, jít ozkoušet folktroniku do stanu, pak zdrhnout
na Joshe a po cestě si dát funky funk. Jenže! Creosote a Hopkins
odehráli skvělý koncert, měli radost, já měl radost, zdrhnout
se mi nechtělo. „Dupej tady, Josh už hraje“, aha, co teď.
Procházím kolem Bradleyho a zdálky vidím obrysy JOSHE T PEARSONA.
Stojí na nejmenší scéně, sám s kytarou, jedno světlo, i na
několik desítek metrů aura jako prase. Ve stanu pár lidí, přece
jenom je to pořád jen zvukovka, navíc vedle ještě hraje miláček
katowického publika Bradley a na dvojce se chystají Mazzy Star.
Během zvukovky odehrál Josh minimálně jednu věc, což znamená
že zvučí na chlápka s kytarou asi zbytečně dlouho, navíc ty
jeho žalozpěvy nejsou stopáží zrovna „radio friendly“, že
jo. Dal šest věcí, že neuslyším „Honeymoon's Great! Wish You
Were Her“ bylo úplně jasné, takže se s tím počítalo. Skvělý
koncert, obdobně jako u Antonyho se ukázalo, že i když jim puká
srdce žalem, jsou to frajeři a zábavní lidi. Konec koncertu
podělávali zvukovkou Metronomy. Inu festival. Taky Josh říkal, že
zahraje „Rivers of Babylon“, ale že do prdele neví, kdo jsou
Boney M. Josh byl jasný osobní headliner a potvrdil mi, že nejvíc
mám na OFFu co dělat během pátků. 2010 to byli Black Hearts na
Trojce, loni Low na Dvojce, letos Josh na Čtyřce. Příští rok
čekám v pátek na Jedničce velké věci. Během METRONOMY dáváme
rychlý exkurz do vývoje tance a pelášíme se usadit, ale prý to
bylo „úplně super“, Bardo Pond jsem ani nezkoušel, Shabazz
Palaces taky ne. ATARI TEENAGE RIOT měli ostrý start, jenže se
celkem rychle okoukali, Počítání daní ANDYHO STOTTA jsem
nepotřeboval vidět ve větším rozsahu, jestli jsem byl na
Container, absolutně netuším. Zklamáním festivalu je fakt, že
první noc jdem prakticky hned spát. Některým se to daří víc,
některým míň, inu festival. Taky se pořád chodíme mýt, ty
vole, jako co je? Ne že bych byl nějaké ultra prase, ale z
festivalu bych měl přijet špinavý, smradlavý a nevyspaný,
jelikož si to myslím asi sám, podřizuju se většině. Taky se
našli tací, kteří se dokázali dostatečně vyspat. Nerozumím
tomu.
II.
Sobotu
pro mě otvírali COLDAIR o půl třetí! odpoledne. Parádní
koncert, půlhodina, dechy, všechno, co jsem potřeboval slyšet.
Nejlepší píseň od Bon Iver? Holiness od Coldair! Nesouhlas s
tímhle tvrzením můžete posílat na e-mail
nezaleziminavasemnazoru@hotmail.com. Další polskou sílu kašlem,
jdem se najíst a tyhle věci a vracíme se v době, kdy hraje
APTEKA, nebýt Stooges, jejich „Choroba“ by si odnesla titul
singalong festivalu. K čemuž jsme rádi přispěli. Na každém
rohu a kroku potkáváme Joshe, který na pozvání do Čech /jako
kdyby to záleželo na mě, že jo/ reaguje slovy „asi budu hrát
na Slovensku, možná zase v Polsku, ale v Čechách ne, můj manažer
je Slovák a nemá rád Čechy“, že jde o další fór dešifruju
prakticky hned a začínám se smát. Prej si nemáme nechat ujít
OTHER LIVES, říkal taky JOSH, byli v plánu tak jako tak. I když
proti nim jedoucí Pissed Jeans válcovali podle všeho taky hodně
slušně. Other Lives vypadají ná pódiu trochu jako Kelly Family,
dlouhé vlasy, je jich jak psů /to si nejsem jistý/ a každý hraje
na milión nástrojů. Příjemná pop music, s tím umít žít.
Baroness x Dominique Young Unique. Z té ženské jsem utek, z
BARONESS jsem stihl kousek. Prima Bon Jovi tahle Metallica. Hodně
zdraví přeju. THE WEDDING PRESENT dávají spoustu důvodů, aby
člověk miloval devadesátky. Odehrajou „Seamonsters“ v celé
své délce, hlavně „Dare“ patří k hajlajtům celého víkendu.
S Radem jdem na HOUSE OF LOVE, zatímco ostatní šli na Becka.
Dáváme si hit za hitem, přesto jdem zkontrolovat, jestli náhodou
neproběhlo setkání Sonic Youth. Neproběhlo, a navíc jsme kvůli
tomu přišli o
„I Don't Know Why I Love You“. THE ANTLERS odehráli jeden z
nejkrásnějších koncertů, co jsem zažil. Ne nejlepší nebo tak
něco, ale nejkrásnější. Silný zážitek, měl jsem pocit, že
hráli úplně za tmy, ale videodeníček na youtube ukazuje na
stagei světlo, tak nevím. IGGY AND THE STOOGES a co čekat od
strejdů /eufemismus/, kteří mají velkou pověst a požehnaný
věk. Respekt budící námrd. Mladí saláti by se měli stydět,
prej lepší než na Colours svého času, lidi jsou jejich. Ihned.
Mezitím zdrháme s Mrkví na MEGAFAUN, protože „State/Meant“ je
pro mě jednou ze skladeb roku, navíc potvrzovali to, že letos na
OFFu hrál každý, kdo kdy prošel kolem Vernona, vyjma Vernona
samotného, jejich koncertní country vlnu reagge pohodičky jsem ale
nepobral, takže jdem zpátky obdivovat svaly Iggyho Popa. Oni totiž
Stooges, podle mě zcela nečekaně, dávají „Passenger“, to je
již zmíněný singalong festivalu. DOOM, HIGH PLACES i KUEDO jsou
mi dost buřt, festivalový den dva je pasé a my jdem konečně
rozbít bank před kemp, někdy v pět ráno se seznamujem s podivně
fantastickou věcí, která se zve KUBB, odmítáme názory, že jsme
ze Švédska, někteří se zamilovávají, jiní si dláždí cestu
do pekla (nevhodným) pokřikováním na děvčata. Pokus o spánek,
déšť, inu festival.
III.
Jdem
na FANFARLO, z desky celkem príma, takhle odpoledne poslední den
festivalu celkem nuda. TY SEGALL si umí získat lidi, kvituju to
setrváním celou dobu, s žebříčkama mi to ale nehne. Baxter Dury
vypadal vesele. Hele, PAPA M, jak jsem zjistil před OFFem, tak je to
naprosto moje scéna, jak jsem zjistil na OFFu, ten den to nebyla
moje scéna, hodně minimalistické, hodně repetivní a úsporné.
Minuli jsme se. Z THE TWILIGHT SAD si nepamatuju vůbec nic, ale bylo
to celkem v pořádku. KIM GORDON &
IKUE MORI, ty vole, jako co to bylo? Triliarda lidi se chtěla dostat
na nejmenší stage, aby viděli buchtu ze Sonici. Kolik jich tam
zůstalo do konce, netuším, já odešel asi po deseti minutách,
tak dobré to bylo. Dům umění stage. Bavili mě BATTLES, celkem
dost. Ne zas tolik, abych protancoval troje střevíce, ale tolik,
abych se šel na chvíli i podívat blíž, jo. Prima. Mohl jsem si
jít doplnit vzdělání na MALKMUSOVIC JICKS, ale zvukovka SWANS mi
slibovala větší zážitek. Gira pil české pivo, smál se kudy
chodil, vypadal jako fajn strejda, což mě znervóznilo, jelikož
někteří by se neměli smát. Prchám na ICEAGE, abych si ověřil,
jak moc se /ne/dá věřit hypeu. Nedá. Nuda, mizím asi po dvou
věcech, takže přícházím po začátku Swans. Dost unavený, ale
jsem hned vtáhnutý do hry. MAJESTÁTNÍ, jestliže na CoO byl Gira
během
koncertu
celkem milý, tady to bylo slušné hovado, tohle mu myslím nebude
vadit. Buzeroval všechny, aura sedí, životní jistoty fungují.
Možná to bylo tím, že tentokrát jsem je viděl ze začátku
tour, takže to asi ještě neběželo podle Girových představ.
Během koncertu střídavě usínám /únavou, ne nezájmem/ a
euforicky běsním. 27. listopadu si nic neplánujte, bude demoliční
derby. Jelikož labutě kroužily delší dobu než měly, tak se
všechno jaksi posunulo, na Fennesze nebyla nálada, čekání na
Forest Swords, abychom to mohli úspěšně zakončit, prokládájí
někteří spánkem, někteří dokonce strašidelným spánkem,
kolem páté ráno jedem zase domů, mám hlad, chci spát (I wanna Iwanna I wanna go back to sleep), spím v buse, insomnie končí.
Příští rok jedu zas, jinak jsem pro sebe mrtvý Homolka.
Těsně
po OFFu jsem twitteroval toto, logicky se to názorově dubluje:
Converge
meli jakysi popikovy zacatek, prej maj v CR kamarada, ktery sedi za
neco, co neudelal, aha, aha. ANBB primove #OFF2012
Kreosote
s Hopkinsem to dali na zivo lip nez bych rek, @joshtpearson
vsechno spravne. Atari Teenage Riot ani moc ne, #OFF2012
Andy
Stott si prijel spocitat dane, Coldair superprima. Prjemni Other
Lives, Baroness celkem fajn Metallica tihle Bon Jovi. #OFF2012
Megafaun
a jejich country vlna regge pohodicky me minula, Stooges hoblovali,
Fanfarlo nezaujali, Ty Segall mel super atmosferu #OFF2012
Papa
M me v dany okamzik minul. Twilight Sad v pohode, Kim Gordon + Ikue
Mori celkem hloupost, Battles prekvapive prijemni #OFF2012
stage
technik jim po 15 min pres vypnul Westberga a basu, oba spokojene
odesli, Gira ho malem zabil pohledem, nakonec pretahli asi 20 minut
Forest
Swords nevim. nerozumim. Nesnasim festivaly. klasicky. presto plati
"when i remember these times... " miluju tyhle lidi. dik.
#OFF12
