Skoro jsem překvapil sám sebe, moc nechybělo a měl jsem sepsán jak deníček z CoO, tak z OFFu, všechno je jinak. Původně to mělo jít zase spolu, ale než já sepíšu ten OFF, navíc Colours se mi tu už pár týdnů válejí...
Antony Without Johnsons 2012
Jasně, že by se to mělo jmenovat Colours of Ostrava 2012, ale když já nějak nevím, co tam víc hrálo. Vlastně jo, Charlie Straight, Charlie Straight z Finska a Charlie Straight z Litvy, Lotyšska nebo kýhočerta odkaď. A pak ještě lidi, co rádi drogy.
I.
Ještě jsem se nerozhodl, kdy začnu nadávat na areál, asi na konci. Záhájení trapné, zase, ale Kajnar tak nemasturboval jako loni. Světlík to vzal sympaticky rychle. Fér.
Musím si skočit pro program, z hlavy to nedám. A jo. Otevíral Rufus, zvukově míň úchylný Ariel Pink, pro mě taky míň zábavný, ale komu na tom záleží, že jo. Navíc, aby to bylo fér, nebyl jsem tam celou dobu, takže to bylo třeba super, nevím. Kronos Quartet + Kimmo Pohjonen + Samuli Kosminen dávali hezky, jen si myslím, že kdyby přijeli ti čtyři fidlalové sami, trefili by mě do srdíčka (hehe) víc. Říkám tomu Dům umění stage, mělo to lepší místa, mělo to slabší místa. Ale místa to mělo celou dobu. Takže cajk.
„Mogwai jsou kapela, která na OFFu zabírá místo, ale seš rád, když přijede na Colours“
Mogwai, hele, jako já proti opakování nemám vůbec nic. Super věci bych si dával dokola klidně každé léto, jenže jsem viděl Mogwai loni na OFFu a úplná lotynka to pro mě nebyla. Jenže tadydle si páni dali reparát na výbornou. Nepřislo nám to tak směsné jako loni, navíc mě to bavilo. Koho by to nebavilo, když jim beďňáka (není na netu někde petice za přidání ď a ň na klávesnici? Bych podepsal) dělá Skrillex, zpívá! s nima Kele z Bloc Party a v přídavku zněli jako New Order, přísahám že jo. Hezké to bylo. Prima fajn. Ona měla původně na čtvrtek přijet Bžurk (nemám kopyrajt), ale prej její chůva má něco s hlasivkama, takže nesehnala hlídání, nebo tak něco. Každopádně já Bžurk neoplakal. Ignorance je moje silná stránka. Snažili jsme se jít na Hjaltalín, ale ty vole, jako koho zajímá veselý Island?
II.
Pátek byl jasný headliner den. A to už od odpoledne. Sea and Air tu hrajou poměrně často, přesto jsme se doposud míjeli, což je skoro škoda, páč to dávaj moc hezky, přesto jsem utek na Please The Trees s Boženkama za zády, jenže jsem je stihl leda tak prokecat. Ale zase dobře prokecat, takže asi prima koncert. Haha, Čokovoko, koncert roku, bez prdele (doufám, že tohle tvrzení dost z vás nasere), delší to bylo asi jen o čtyři skladby.
Později jdem na Festival v ulicích, což jsou Colours, kde headlineruje Tomáš Klus (pád odstavců a už jsem zmínil Charlie Straight i Kluse, čas přestat číst, vážení) a zadarmo. Hlavně tam ale dávali repete PtT s Boženkama. Příjemný set, celkem krátký a s hromadou nových věcí (buď byl krátký, nebo hráli hromadu věcí, obojí asi nejde), mám pocit. Čeština jim podle mě úplně nesluší. Malý Havelka si to dává hodně solidně. Pak tam předpokládám hrálo ještě něco. Asi.
Vracíme se na Bobbyho, ne teda cíleně na něj, ale v jeho čase, jak jsem si říkal, že by to mohlo být super, tak to nebylo super. Věřím, že tohle zhodnocení má hodnotu jak svině. Hehe. Pak jsme prošli kolem finských Charlie Straight. (Nevím, jestli to CS má lichotit, nebo ne) Stačilo.
Před CoO jsem si myslel, že Antony to podělá a Flaming Lips mě znova rozsekají, bylo to přesně tak, jen naopak. Antonyho set s Janáčkovou filharmonií (Antony měl svého dirigenta a klavírístu, to by bylo nefér nezmínit) byl emo jak bič. Během You are my sister jsem slzel jak holka, jediná drobná výtka by směřovala k For Today I am a Boy, která na desce disponuje kulervoucí gradací, ta se nedostavila, ale to jsou maličkosti. Skvělý koncert. Jestli můžu spoilerovat, tak koncert roku, na stupnici od jedné do desíti dávam zhruba dvanáct. A jako absolutno. Navíc platí, že největší sranda je na nejsmutnějších koncertech. Hegarty dal prakticky všechno, co jsem potřeboval/chtěl/měl slyšet. Díky mu za to. Sice mě připravil o Bonuse, se kterým se kryli prakticky bez výhrad, a nakonec i o Kill The Dandies!, na které jsem nebyl schopný po tom emíčku jít, ale to jsou ještě snesitelné oběti, byť bych obojí rád viděl, to je jasné.
Flaming Lips začli na vývost stejně jako na OFFu 2010, velkolepě, jenže pak na značnou část spadl řetěz, nevím, čím jsme si zasloužili tak moc uondaný a unylý a neveselý pinkflojd setlist, ale Do You Realize?? to zachránila, rozporuplné dojmy. Mohlo to fungovat, kdyby chtěli. Jo a ten papundekl vpředu držel Albertík z Čárlíků, aby bylo jasno.
III.
Sobotu jsem solidně zanedbal, prakticky jsem celé viděl asi jen Bratry Orffy (podělali Sovu tak moc, že neodpouštím) a Floexe, supr tanyny, Floexova vlna euforie. Prošli jsme kolem Alanis, mrtě lidí, po Colors se řešilo, jestli zpívala na playback, jestli to, co jsem slyšel, byl playback, tak doporučuju koupit si lepší kazeťák. Jdem na Ewert and The Two Dragons, v píár kecech šuměli National, na což z jistého důvodu slyším, pustil jsem si dvě věci, prišlo mi to „v pohodě“, což není hodnocení, které použijete pro doporučení. Dopadlo to tak, jak jsem tušil, prdlačky National, jen lepší Charlie Straight, cukr není sladký vždycky stejně, navíc odmítam brát kapelu bez dechů vážně. Vydržel jsem asi dvě věci. Animal Collective, pramálo lidí, až mi jich bylo líto, když jsme z nich odcházeli. Tak moc drog. Tak moc drog. Tak moc drog. A kšiltovka a asi žádné dechy. Nerozumím jim, tím bych to uzavřel, proti nim jedoucí Acollective taky žádná lotynka, takže jsme si to Zvěrstvo odseděli na tribuně. Vlastně jsme s Radem byli na Midi Lidi, viděl jsem je jednou, bylo to príma, páč jsem se tenkrát ovínil a měl jsem parádní tanečkovou horečku. Teď to nebylo príma. Nicméně jsme se shodli, že pokud nás to neruší v hovoru, je to celkem v pořádku. Z tohodle hlediska byli Midi Lidi naprosto v pořádku.
IV.
Neděli pojímáme zodpovědně a jdem až na Fifinku, což byl černý kůň turnaje, lidi vypadali dost spokojeně, Fifinka band taky, já skoro. Proč ne. Pak jsem šli, myslím, až na Janelle Monaé, což bylo asi, soudě dle lidí, naprosto v pořádku, pro mě měl její koncert dva hajlajty: cover Jacksons 5 a debatu o tom, jestli maluje prsa nebo zadek. Prohrál jsem. Janelle hrála ještě dlouho po tom, co jsme odešli, možná tam hraje ještě teď.
V porovnání s loňským ročníkem mi Colours letos dali míň klíčových koncertů, ale dali mi Antonyho, který je nad tím vším. S programovou remízou bych se smířil.
Nejčastější hodnocení většiny koncertů: „Když to srovnám s tím výletem na Kokořín, tak jsem vyloženě zklamaný“ případně „Je to hezké, ale okouká se to.“
Plastové zálohované kelímky jsou celkem v pořádku.
A ten areál, hele, jezdím kolem něho už dost let na to, aby mě nějak rajcoval, nikdy jsem sice nebyl uvnitř, ale i tak. Hrad měl svoje, ale tohle taky, pokud si dovolím nevzpomenout tu podělanou strusku. Nedovolím, takže pojďme. Chápu, že to bylo /doufám v to/ provizorní řešení, ale sralo mě to kurevsky (to je eufemismus), příští rok buď se mnou, nebo se struskou. Přesto budu rád dál kopat za domácí. Navíc představa, že Alanis se střídá s AC mi přijde parádní. Dramaturgická odvážnost, nebo lapsus. Já měl tak jako tak volno.
A víc Scrape Soundu příští rok!
Velký dík patří b, Dík!
Žádné komentáře:
Okomentovat